Starověký Řím byl královstvím, pak republikou a nakonec říší, která trvala od roku 753 př. n. l. do asi 476 n. l., přes tisíc let! Přestože jejich nápady a inovace v umění, architektuře, inženýrství a politice byly před dvěma tisíci lety, jejich odkaz je vidět všude kolem a dodnes nás ovlivňuje.
Mírné podnebí bylo vhodné pro pěstování plodin, jako je obilí, hrozny, olivy a citrusy. Mnoho Římanů se značně živilo zemědělstvím a vlastnilo velké farmy, které obhospodařovali chudí Římané nebo zotročení lidé. Nájemní farmáři si pronajali půdu od bohatých majitelů.
Řemeslníci poskytovali starověkým Římanům specializované zboží. Byli to stavitelé, tesaři, kožedělníci, ševci, skláři, sochaři, pracovníci mramoru, malíři, zlatníci, hrnčíři atd.
Otroci byli velkou částí římské společnosti a ekonomiky. Většina z nich byla váleční zajatci nebo dokonce děti prodávané v zoufalých dobách. Otroci měli tvrdý život a jejich majitelé je mohli zneužívat, ale některým byla udělena svoboda.
OBCHODNÍCI A OBCHODNÍCI
EKONOMIKA STAROVĚKU
VOJÁCI
POLITICI
Námořní (mořští) obchodníci by prodávali přebytečné plodiny do míst, jako je Řecko, Španělsko, severní Afrika a Asie. Kupovali by si další položky, které by dováželi zpět do Říma, například maso, zeleninu, látky, sandály, keramiku a knihy.
Římští vojáci byli placeni a být v armádě bylo prestižní povolání. Římské armády byly významnou součástí ekonomiky, protože rozšiřovaly území, chránily obchodní cesty a vyžadovaly spoustu potravin a kovů pro brnění a zbraně.
Římští občané ve věku 25 a více let, kteří mají vojenské a administrativní zkušenosti, se mohli stát senátorem nebo soudcem. Různé typy soudců byli kvestoři, aedilové, praetory a konzulové.